Smrt z nebes



Tušíte, že tam někde jsou. Čekají, až uděláte chybu. Jsou trpělivé. Stačí se na pár vteřin zastavit nebo pohybovat rovnoměrně a dostanou vás. Pokud se odvážíte na nepřátelské území, mohou číhat za každým křovím a kamenem. Smetou vás jednou ranou. Jsou zhoubou hloupých hráčů. Kladivem na těžké tanky. To jsou artilerie.

Asi před deseti lety jsem četl knížku o zápiscích německých vojáků z východní fronty. Ačkoli tankové bitvy jsou známé a často profanované, na úlohu samohybek se dnes často zapomíná. Přitom jsou to právě samohybná děla, která jsou nasazována tam, kde tanky selžou.

“Dobrovolníci dva kroky vpřed!” Tak se prý v Německu rekvírovala osádka samohybného děla. Nebylo to jen tak. Ačkoli jste v tanku poměrně zranitelní, protože se vás všichni snaží vyřadit kvůli vaší palebné síle a odolnosti, po samohybkách jdou úplně všichni. Pancíř není nic moc, většinou nejsou tak rychlé a nabíjí dlouho.

Ale zase na druhou stranu historku o tom, jak pět vojáků ve Wespě ověšené municí zastavilo tankovou rotu, jste neslyšeli. Nedivím se. Takové příběhy se neglorifikují.

Pro ty, kteří se chtějí dozvědět víc, doporučuji tuto knížku:

http://knihy.heureka.cz/valka-na-vychodni-fronte-1941-1945-james-lucas/

Čím je artilerie specifická

Pokud se bavíme o reálných strojích, pak je to především výrazná balistická křivka. Střely samohybek jsou těžké, pomalé a létají na velkou vzdálenost. Za dobu letu ztrácejí značnou část své kinetické energie a padají na svůj cíl prakticky ze shora. Povětšinou nesou silnou explozivní nálož, jež má smrtící, trhací a další účinky, které chceme na protivníka aplikovat. Velmi často se využívalo jedovatých plynů, ale i kouřových granátů užívaných k taktickým účelům apod.

Ve WoT se artilerie odlišují především tím, že po zmáčknutí příslušného tlačítka, povětšinou klávesy shift, se vize přepne na satelitní pohled shora s možností vidět nepřítele i mimo render dostupný pro ostatní tanky.

A tady se dostáváme k tomu, proč doporučuji začátečníkům hrát vedle těžkých tanků i za artilerie, ideálně francouzské. Důležité věci, které vás hra za artilerie naučí:

- Naučíte se zvětšit si mapu - Naučíte se číst mapu - Naučíte se sledovat mapu - Naučíte se mít samolibý výraz, kdykoli se vám někoho podaří probít explozivkou

Hraní za artilerii je práce s mapou. Většina hráčů, která si samohybkami prošla, má mapu přes šestinu obrazovky a na ní jedno oko. Abyste totiž někoho trefili, nestačí myslet o pět vteřin dopředu, často ani nestačí patnáct vteřin dopředu. Na protivníka totiž čekáte, takže si musíte vytvořit příležitost jej zasáhnout. Bude vám chvíli trvat, než se otočíte, bude vám trvat, než se zaměříte a pak musíte odhadnout, kdy vystřelit, protože za oněch 5 vteřin, než k němu střela dorazí, může cuknout, popojet, nebo změnit směr jízdy…

V okamžiku, kdy budete sledovat mapu, dotáhnete umění vidět nebezpečí do takové úrovně, že se ze hry stává poker. Místo karet budete počítat tanky. Bude jen na vás, jestli se rozhodnete nastřílet si co největší damage, nebo jedním zásahem zachráníte svého spotera, který potom rozhodne hru. Vaším posláním je krýt oslabené pozice, kde hrozí prolomení vaší obrany, stejně jako znemožnit nepříteli protiútok nebo donutit jej opustit pozice, ze kterých ohrožuje vaše spolubojovníky.

Zlí jazykové tvrdí, že artilerie ve hře vůbec nemají být. Tak. A teď zavřete oči a představte si, jaké to je, když artilerie ve hře nejsou. Vidíte ty vláčky z lemingů, jak se valí před děla stíhačů a v houfech umírají? Vidíte těžké ruské tanky, jak se nekontrolovaně valí po rovince a střední tanky umírají pod jejich pásy? Dnes to nevidíte, protože jde koupit prémiová munice za kredity, ale musíme vnímat historické souvislosti:

1) Exploze dříve pronikaly pancířem polovinou poškození. Explozivní municí nešlo probít a tak jste na adekvátním tieru nikdy nesestřelili tank na ránu. 2) Jediné desítkové tanky byly těžké tanky. Střední se jim v žádném případě nemohly rovnat a stíhače vlastně měly jen dobré dělo. Jinak byly buďto nepohyblivé, nebo je šlo snadno prorazit. 3) Tiery v bitvě byly více variabilní. Nebyl problém potkat s KV Mause. 4) Mapy byly omezeny zónami, kde se smělo jet a kde se nesmělo jet. O skákání z kopců jste si mohli nechat zdát. 5) Prémiová munice byla jen za zlato.

Za těchto podmínek si jistě dokážete představit, že samohybky měly svůj význam. Držely zkrátka neprobitelné tanky typu Maus a často byly posledním nástrojem, jak je umlátit, když se vaše tanky nechaly vystřílet. Pamatuji si na začátku bitev stížnosti na matchmaking, kdy lidem vadilo, že nejsou artilerie, nebo je jich málo.

Potom se hra začala měnit. Z těžkých tanků se stali držáci, střední tanky se zbavily nálepky spoterů a dostaly do vínku ofenzivní vlastnosti. Zpřístupnila se prémiová munice, takže střeďáci najednou byli schopní probít těžké tanky zepředu a stihači dostali velmi dobrá děla.

A samohybky prodělaly tři nerfy. Je to skutečně smutný příběh. Z hraní artilerií se pomalu stává loterie, většina dobrých hráčů na ně zanevřela a hráči si začínají stěžovat, že jsou vlastně ve hře zbytečné.

Tady by mohl klidně skončit. Jenže já tento článek nepíši proto, aby se za artilerie nehrálo. Právě naopak. Já chci, abyste za samohybky hráli a dobře.

Jak tedy za samohybky hrát, aneb třináct pravidel zkušeného dělostřelce

Prvním a nejdůležitějším pravidlem pro artilerie je být neviditelný. Nestačí jen zalézt do křoví a splynout s terénem. Máte totiž obří dělo, které vás při výstřelu prozradí na maximální vzdálenost dohledu, ani nevíte jak. Navíc nepřátelští průzkumníci nikdy nespí. Číhají často pasivně ve křoví se zapnutými binokuláry nezpozorováni Vašimi spojenci. Když vystřelíte, rozsvítíte se přes půl mapy jako obří žárovka, do které se velmi snadno trefuje. Životnost artilerie se od toho okamžiku počítá na vteřiny.

Optimální pozice je tedy taková, kdy jste obklopeni křovím, nízkými budovami a terénními nerovnostmi, jste zcela mimo dohled nepřátel a poblíž je ještě nějaký stíhač, který si snadno poradí se zbloudilými průzkumníky a jinou verbeží. Není vůbec špatným nápadem popojíždět si za svou frontovou linií tak, aby jste ustupovali pryč ze špatně krytých sektorů a nebyli tedy v předvídatelných a ohrožených pozicích.

Druhé pravidlo, které je dobré dodržovat, je být neustále v pohybu. Většinou jste těžcí a pomalí. Vím, že to vybízí k pasivitě. Ale zároveň dlouho přebíjíte, takže čas na popojetí o pár metrů je. Souvisí to s několika důvody.

Když totiž vystřelíte, jste vidět. Neukážete se sice na mapě, ale od vašeho děla se objeví ve vzduchu trasírka. Ta je velmi dobře viditelná ostatním artileriím, pokud vás v artipohledu hledají, a stejně tak i váš cíl ji vidí, pokud se vaším směrem dívá. Potom již není takový problém zamířit za křoví, za kterým jste skryti a pročesat jej pár výstřely jen tak pro jistotu.

Další důvod, proč se hýbat, souvisí s třetím pravidlem: vytvářejte si příležitosti. Pokud si myslíte, že artilerie mají protivníka jako na talíři, žijete v hlubokém omylu. Samohybka může být jen tak dobrá, jak špatný je nepřítel. Když je protivník v krytu a drží pozice, nebo se rychle pohybuje a mění chaoticky směr, je prakticky nemožné jej zasáhnout. Hraní za artilerie vás naučí, kde se před dělostřelci skrýt.

Samozřejmě ne všechny směry jsou povětšinou dobře kryté. Správným pojížděním po mapě mezi výstřely měníte úhly, ve kterých můžete protivníka trefit. Pokud máte kamaráda, se kterým za artilerii hrajete, můžete se rozhodnout, zda využít možnosti křížové palby, kdy se snažíte nepřátelský tank vyšťouchat palbou z různých směrů, nebo využijete možnosti soustřelu, kdy protivníka těžce zasáhnete dvěma výstřely v těsném sledu.

Pravidlo číslo 4: buďte trpěliví. Murphyho zákony aplikované pro artilerie zní jasně: Nepřítel, na kterého jste měli zaměřeno, vyjede z krytu dvě vteřiny poté, co se přeměříte na jiného nepřítele. Myslím, že k tomuto pravidlu není co dodat.

Páté pravidlo tak trochu spojím ze dvou. Střílejte na jistotu = používejte vždy explozivní munici. Ačkoli průraz s tunami damage působí opravdu hezky, je velká pravděpodobnost, že hitpointy budou to jediné, co protivníkovi seberete. Ale o to tady nejde. Velké poškození je jen takový bonus, který se vám dostává. To, co se protivníkovi ale doopravdy nelíbí, jsou shozené pásy, zabitý velitel, střelec, rozbité dělo, zničený motor, zaseknutá věž, poškozená munice a ideálně tohle všechno dohromady.

Rozmlácený tank je skutečně to, za co vám protivník nepoděkuje a jeho pláč v chatu vás bude příjemně hřát na srdci. Usnadníte tím navíc práci svým spolubojovníkům, kteří budou mít najednou mnohem více času opětovat palbu, budou moci bezpečněji přejíždět a vůbec se jim bude lépe střílet na zpomalený neobratný tank.

Pravidlo číslo šest: využívejte potenciál splashe. Splash je to, co rozhodíte při výbuchu explozivní munice okolo. Má svůj kroužek, respektive kouli. Síla splashe klesá v lineární závislosti od středu výbuchu k okrajům. Většina explozivní prémiové munice nemá větší výchozí poškození, ale větší splash. To znamená, že zasáhne větší plochu a zároveň víc poškození dá.

Ale to, co chci popsat v této části, je ničení tanků jejich “nezásahem”. Většina velkých artilerií má velký splash. Pokud se protivník skrývá za kamenem, ale je těsně vedle prostranství, kam můžete střelit, klidně to udělejte. Výbuch v těsné blízkosti často udělá víc, než přímý zásah, protože zespodu je tank méně odolný než na předním pancíři.

Další vykutálenou metodou je zásah něčeho nad tankem. Pokud je nepřítel v krytu tak, že jej nemůžete zasáhnout přímo, ale můžete střelit do domu těsně za ním, udělejte to. Dostane splash zeshora.

Jako další pravidlo musím zmínit používání serverového zaměřovače. Ten totiž je jediná možnost, jak zjistit aktuální fázi zaměření děla. Jinak se budete potýkat s tím, že vystřelíte a rána dopadne mimo kruh zaměření. To je u klientského zaměřovače přesně ten důvod ke vzteku. A taky to souvisí s osmým pravidlem.

Osmé pravidlo zní: pokud máte možnost, nestřílejte přímo na tank. Pokud totiž máte zaměřeno přímo na tank, pak při jeho pohybu se přenáší cuknutí zaměřeného bodu na povrchu vozidla. Toto přeskočení mezi body se počítá jako pohyb děla, což má za důsledek rozhození záměru, který se v klientském zaměřovači ani nezobrazí(!).

Správně se tedy zaměřuje takovým způsobem, že záměrný bod umístíte na terén tak, aby dráha letu střely (tedy ta čára, kterou vidíte) protínala tank v místě, kam chcete aby střela dopadnula. Odměnou vám bude stabilnější záměr a vyšší zásahovost.

S tím pak souvisí pravidlo devět: Když máte čas, například během nabíjení, proskenujte si terén kolem tanku. Tečky záměru vám kopírují terén a ukazují, jak je tvarovaný. Pokud je terén nějakým způsobem členěný a obsahuje překážky, pak se pomocí čáry záměru podívejte, kde vám překážka dráhu střely protne, a tím pádem se můžete rozhodnout, jakým způsobem pošlete střelu tak, aby s vyšší pravděpodobností zasáhla cíl, nebo alespoň jej poškodila splashem.

Desáté pravidlo by mělo být alfou a omegou střelby artilerií: Značte své cíle. Když váš průzkumník vidí, že zaměřujete jeho spot, bude více aktivní a pokusí se jej udržet rozsvícený. Stejně tak když jsou tanky v taranu, tak po označení bude váš spojenec ochotný odpoutat se a shodit nepříteli pásy.

Následuje pravidlo číslo jedenáct: pomáhejte. Pamatujte, že vy jste master tactic super chief. Prakticky nejste zatížení tunelovým viděním jako těžké tanky a stíhače. Máte mapu přehledně zvětšenou a vidíte na ní, kde se co děje. Když to v nějakém sektoru mapy začne hořet, jste to právě vy, kdo může prakticky okamžitě zasáhnout, pomoci a zabránit tak prolomení obranné linie.

Pravidlo patnácti vteřin je dvanácté pravidlo. Vzhledem ke svému handicapu dlouhého zaměřování musíte přemýšlet o patnáct vteřin dopředu. Kde bude váš protivník, až přeměříte a vystřelíte? To je otázka života a smrti. Jeho smrti.

A nakonec poslední pravidlo: Nestřílejte vlastní tanky.

Jaký strom si vlastně vybrat?

V tento okamžik je ve WoT pět větví s artileriemi.

Pro začátečníky mohu jen doporučit francouzskou větev, protože tyto artilerie, především na vyšším tieru, kde strávíte nejvíc času, se rychle zaměřují, rychle se pohybují a rychle střílí. Dávají tak prostor pro víc zábavy a ačkoli nedáte takovou pecku na jednu ránu, umožňují vám snáze poznat mapu a tím pádem se díky nim stanete efektivnějšími i s jinými tanky. Navíc mají devítka a desítka plně otočnou věž, takže nehrozí rozhození aimu v krajním odměru.

Pokud se chcete s artilerií účastnit klanových válek, nezbývá než doporučit britskou větev. Na desátém tieru mají totiž britské samohybky solidní poškození, ale hlavně nejvýraznější balistickou křivku, takže mohou střílet na mnohem více míst. Při zakládání klanových válek se první nahazují GCčka.

Na plochých mapách se v klanových válkách uplatňují především ruské objekty 261. Jejich výhoda je totiž v konstantní rychlé palbě, která se nezřídka využívá pro resetování základny. Díky rychlosti při přesunu mohou snadno dělat přímou podporu svých tanků. Jsou přesné i na velkou vzdálenost, takže se s nimi dobře vyřazují nepřátelské artilerie.

Americká větev je pro fajnšmekry. Největší poškození a největší splash, ale zároveň nejdelší nabíjení. Pokud si chcete vystřelit třikrát za bitvu a přesto ji rozhodnout, tohle je artilerie pro vás.

Německá větev je zakrnělá. Bohužel. Slušné poškození, solidní přesnost a relativně vysoká rychlost střely nekompenzují nízkou pohyblivost a malý odměr. Z toho důvodu ji velitelé nevidí v klanových válkách rádi a dá se tedy doporučit jen zarytým fandům německé techniky. Zase na druhou stranu se mi už stalo, že se o mě rozmázla při taranu IS-7 a já přežil.

A jak je vybavit?

Pokud jde o expící výbavu, jednoznačně síť a binokuláry. Pokud máte zlato na dismount, nebo se nebojíte obětovat kredity, jednoznačně hydraulický nabiják a vylepšený pohon děla. Pokud máte možnost instalovat ventilaci, dejte ji tam. Díky své pozici máte prostor pro maximalizaci efektivity střelby, tak ji maximalizujte.

U posádky budou mnozí nesouhlasit, ale primárně zkoumejte bratry ve zbrani. Pět procent navíc je znát. Stále si udržuji v garáži SU-14-2, ve které mám nainstalovanou ventilaci. Když použiji zvláštní příděl potravy, potom se posádka vyhoupne na 132% skilu ve všem. Z artilerie se v ten okamžik stává zabiják na steroidech podpořený navíc bezbolestnou podstatou děla. Nepodceňujte skil posádky.

Co se týče žárovky, tu samozřejmě zkoumejte jako druhou. A zároveň s ní maskování. Vidět a být neviděn je často to, co rozhoduje o vítězství.

Battle asistant

Jako poslední věci se budu věnovat jen zběžně tomuto modu. Říká se, že zefektivňuje palbu a věřím, že je to pravda. Díky jinému úhlu pohledu ve směru dopadu střely je snazší zaměřit nepřítele za překážkami a pod mostem.

Já ho ale nikdy neměl nainstalovaný, protože zhoršuje odhad rychlosti tanků a z principu znemožňuje zaměření na terén za tankem, takže do hry vstupuje škubání záměru. Lze jej doporučit začátečníkům, ale pokročilí hráči jej potřebovat nebudou.

Na závěr

vám tedy přeji hodně úspěchů a šťastný click. Koneckonců by bylo docela škoda, kdyby lehké tanky neměly co farmit.


637 views
Náš banner
World of Tanks Download

Facebook

Staň se fanouškem

YouTube

Odebírej

© 2017-2020 by wotinfo.cz